Pořadatelé z olomouckého kynologického spolku Kirican Olomouc patří již k tradičním hostitelům vrcholných soutěží v dogfrisbee. Od prvního ročníku je součástí jejich soutěže i freestyle – nejoblíbenější disciplína, která s sebou ovšem nese nejnáročnější organizaci. Je tedy obdivuhodné, že se i letos podařilo do Česka přivézt kvalitní rozhodčí – Bryana Lamkyho z USA a Lydiu Stobe z Německa, které skvěle doplnily Jean McCollister ze Slovinska a čeští rozhodčí Tomáš Kocian, Míša Andrová a Markéta Urbášková. Oproti loňsku byla soutěž přesunuta z Olomouce na fotbalové hřiště v nedalekém Tovačově, které sousedí přímo s tamějším cvičákem. Hřiště obklopené stromy, zpoza kterých vystupovala věž tovačovského zámku, poskytovalo soutěžícím nejen dostatek stínu, ale vytvářelo i pěknou atmosféru celé soutěže. A i když počátek trošku narušila (vždy nepříjemná) kontrola z krajské veterinární správy, celá soutěž pak probíhala plynule. A vzhledem k tomu, že Tovačov je mnohem menší město než Olomouc, tak i za pěkné účasti diváků... Nováčků stále přibýváJiž tradičně se soutěžilo ve freestylu a super minidistance a již tradičně se mezi přihlášenými týmy objevila spousta nováčků. Osobně mě nejvíce zaujala dvojice Šárka Knížetová a Kerry (Carry Ball Hardy Horde), která se umístila na 3. místě v začátečnících. Statečně tak bojovala s mnohem ostřílenějšími týmy, které se v této kategorii představily. Svým výkonem a především projevem mladičké fenky Ani mě potěšil i Tomáš Langhammer, vítěz kategorie young dogs neboli mladí psi. Pokud jejich rozlet bude pokračovat stejným tempem, máme se za rok v openu na co těšit... Bez minidistance to nejde...Hlavní pozornost samozřejmě ale směřovala ke kategorii open, kde se představila téměř kompletní česká špička, rozšířená i o Slovinku Jean McCollister a Tomaže Šubice s parsonem Casperem. Boj to byl napínavý a po první části, tedy po prvním kole freestylu a minidistance se v čele usadila domácí Lucka Schönová s kříženkou Dixi, před Jakubem Štýbrem s tervuerenkou Putee Deabei a objevem loňské sezony Petrou Hamšíkovou se šeltií Larou (Ami Dévoué z Březského průhona). Rozdíly ovšem byly minimální, takže finálové kolo slibovalo zajímavý souboj s otevřenými možnostmi v boji o medaile. Ovšem Lucka s Dixie předvedly, že jsou letos v nejlepší formě a i druhý freestyle byl naprosto perfektní. Dopředu se posunul i můj tajný favorit Tomáž Šubic s Casperem, jejichž styl se od loňska opět trošku vytříbil. Ovšem nejlepší freestyle druhého kola, ale i celé soutěže předvedla Yvona Andrová s borderkou Chase rubínové srdce, škoda jen, že na minidistanci získaly pouhých 7,5 bodu, což je srazilo až na celkovou 7. příčku. Zato soutěž v super minidistanci pro mne byla zklamáním. vzhledem k tomu, že tato disciplína patří k našim parádním, poslední dva mistři Evropy jsou Češi, byly dosažené body v téměř ideálních povětrnostních podmínkách opravdu mizerné. Tím samozřejmě nechci znevážit výkony medailistů. Ba naopak, Jana Malínská s Chelzou (Chelsay Action Aibara) i Petra Hamšíková s Larou si vedly naprosto skvěle. Ovšem, že se nikdo v prvním kole nedostal přes dvacet bodů (z maxima 25 bodů), to se na českých závodech již dlouho nestalo. Čest tak v druhém kole zachraňovala alespoň Lucka Schönová s choďákem Darri Stamo-Bud a pro mne největší překvapení této soutěže a naděje do budoucna – nováček soutěže Pavel Šafář s Nellie Akumulator, kteří naházeli 21 bodů. Napsal: Jakub Štýbr (Psí sporty) Bryan Lamky o soutěži v TovačověBryane, v ČR jsi letos posuzoval freestyle již podruhé. Všiml sis nějaké obecné chyby nebo nedostatku u českých týmů? Jsem vděčný za to, že jsem byl po loňském posuzování na ME pozván do ČR znovu. Letos jsem si navíc náramně užil jednodenní tréninkový seminář, který jsem vedl v Olomouci. Celkově musím přiznat, že se mi evropský a tedy i český styl moc líbí. Je naprosto zřejmé, že Češi dogfrisbee freestyle prostě milují. Dogfrisbee je týmový sport a je potřeba předvést přednosti vašeho psa a šikovně skrýt vaše slabiny. V sestavě je proto důležité respektovat možnosti vašeho psa a neočekávat, že bude hrát podle vašeho stylu. Největší chybu, kterou jsem pozoroval, byla ztráta sebedůvěry psovodů a to přesto, že byli perfektně připraveni. Některé týmy měly také problém se správným načasováním hodů do pohybu psa. Nicméně je velmi důležité si uvědomit, že umístění na závodech není měřítkem úspěšnosti týmu! Mohl bys prosím porovnat úroveň dogfrisbee v USA a v ČR? Nejvíc ze všeho mě zde překvapila popularita freestylu. V Tovačově bylo přihlášeno 49 týmů! V USA se například na letošní kvalifikační závody USDDN Freedom Weekend Aloft přihlásilo pouze 15 týmů. Jejich úroveň je samozřejmě vysoká, ale je škoda, že se většina lidí v USA věnuje pouze minidistanci. Které týmy se ti v Tovačově nejvíce líbily? Popravdě mě zaujal každý tým. Pokud mám ale nějaký vyzvednout, pak Yvonu Androvou s Chase. Jako tým byly skvěle sehrané a jejich sestava velmi plynulá. Pavel Ryttnauer se Sárou mě zaujali jako praví freestyleři. Výbornou sestavu měl Tomaž Šubic s Casperem, ten malý parson prostě vyplnil celé hřiště. Další Slovinka Amadea Colja s Borou je velkou nadějí do budoucna... Lucka Schönová s Dixie jsou také skvělý tým, Lucka se pořád směje, prostě si to užívá, což je podle mě důležitá součást freestylu... Jak se ti líbilo v české dogfrisbee komunitě? Myslím, že je velmi pohostinná a otevřená k nováčkům. Všichni čeští hráči mohou být hrdí na to, jaký zde položili základ tomuto sportu. Moc se mi líbilo i kempování v místě soutěže a večerní sezení u ohně. Rovněž bylo hezké vidět, kolik lidí se dobrovolně podílelo na organizaci soutěže. Myslím, že mnohé kluby v zahraničí vám to mohou závidět... Ptal se Jakub Štýbr (Psí sporty) |
Partneři dogfrisbee    Placená inzerce Počítadlo přístupů |
3. Kirican DiscDog Freestyle (2009) |