Na čas a na dálku

Celý soutěžní maratón začal v sobotu jedním kvalifikačním hodem do the Quadruped. V této disciplíně jde o co nejdelší hod, který pes chytne. Ovšem nemusí zvítězit tým s absolutně nejdelším hodem, jelikož se soutěží vyřazovacím způsobem. Prvním krokem v této soutěži je kvalifikační hod (bez psa), podle kterého se týmy rozdělí do 4 skupin, ze kterých později vzejdou finalisté. Čím delší hod v tomto pokusu, tím lepší výchozí pozice do pozdějších vyřazovacích bojů…Po kvalifikačním kole the Quadruped přišlo na řadu první kolo TimeTrialu, soutěže, která by se česky dala nazvat časovka. Úkolem týmu je v co nejkratší době provést dva úspěšné hody do vzdálenosti minimálně 20 yardů (18,3 metru). Přestože tato soutěž vypadá na první pohled velmi jednoduše, stačí malé zaváhání a šance na dobrý výsledek je v nedohlednu. V TimeTrialu se poprvé blýskla i Michaela Andrová s Arnikou (Arnika Fitmin). Její čas 33 sekund z prvního kola už bohužel ve druhém nezlepšila a skončila nakonec na 6. místě z 46 přihlášených týmů. Po dramatickém vyvrcholení TimeTrialu – první tři týmy dělila necelá sekunda – začal odpolední maratón soutěže the Quadruped. Soutěžící byli podle zkušeností rozděleni na začátečníky a pokročilí a také, jak je u disciplín, kde se hází na dálku, zvykem, na muže a ženy. Dohromady se tedy soutěžilo ve čtyřech kategoriích. Hned v té první, která přišla na řadu – ženy začátečnice – zabodovala Lucie Schönová se psem Darrim (Darri Stamo-Bud). Postupně se probojovala až do finále, kde potvrdila roli favoritky hodem dlouhým 45,6 metru a vyhrála. Nutno podotknout, že její hod byl druhý nejdelší ženský hod toho dne a pouze o 0,4 metru méně, než český ženský rekord.Michaela s Arnikou se v kategorii ženy open umístila na pěkném 6. místě (34,1 m) a mně se ne příliš vydařeným vystoupením nepodařilo v kategorii muži open postoupit z prvního kola (39,5 metru)…

Čtyři rozhodčí

Vyvrcholení celého víkendu ovšem přišlo v neděli. Dogfrisbee soutěž podle pravidel americké asociace USDDN, která patří mezi nejuznávanější organizace působící v tomto sportu. Toto klání se skládá ze dvou kol freestylu a jednoho kola minidistance. Během dvouminutového vystoupeni freestylu tým předvádí co možná nejatraktivnější sestavu, která by se měla skládat z co nejširší palety různých hodů, triků a skoků psa. Tuto disciplínu je velice obtížné hodnotit, proto ji podle pravidel USDDN hodnotí minimálně 4 rozhodčí. Každý má na starosti jednu z kategorií – pes, hráč, tým a úspěšnost chycených disků. Ve Wroclawi byla hlavní rozhodčí průkopnice dogfrisbee v Holandsku Renate van Roij, které pomáhal zejména její manžel Frans a dvě zkušené polské hráčky.Připravit si sestavu pro freestyle je mnohem náročnější, než „pouze“ házet do dálky, proto v neděli startovalo o něco méně týmů. Dohromady byly vypsány 3 kategorie – Mladí psi – soutěžili psi ve věku 9-18 měsíců, Začátečníci a Open. Soutěž pro mladé psy je v podstatě totožná s ostatními kategoriemi, je zde ale zakázáno předvádět vysoké skoky a skoky psa s odrazem od těla hráče… Pokud máte ale psa staršího 18 měsíců, je jedno zda se přihlásíte do Začátečníků či do Open. Kategorie pro začátečníky dává nováčkům šanci neutkat se rovnou se zkušenými týmy…Už během prvního kola byly vidět parádní sestavy. Sčítání bodů je poněkud složité, proto není ihned známo, kolik bodů tým získal. Přesto bylo jasné, že se naše týmy rozhodně neztratí. Po prvním kole freestylu přišla na řadu Minidistance – „aportovací“ soutěž, při které má tým 90 sekund na to, aby nasbíral co nejvíce bodů, které se udělují za to, jak daleko pes disk chytí. Na hřišti je vyznačena hranice 10, 20,30 a 40 yardů a za chycení disků za těmito metami dostává tým 1,2,3 respektive 4 body. Pokud pes pro disk vyskočí, získává tým navíc 0,5 bodu prémii. Do konečného součtu se započítává 5 nejlepších hodů.

Každý bod se hodí

Minidistance, i když je to spíše takový doplněk, často rozhoduje o vítězství. Freestylové sestavy týmů bývají často velmi vyrovnané, proto bodový zisk z této disciplíny je tak důležitý. Skvěle toho využila Michaela Andrová s Arnikou, která si vyházela 12,5 bodu a před závěrečným kolem freestylu, ve kterém se startuje v obraceném pořadí po prvních dvou disciplínách, vedla. Za zmínku jistě stojí i to, že na druhém místě byla před závěrečným kolem freestylu Alena Smolíková s Keysi (Drapper Dame Black Chevers), na čtvrtém Lucie Schönová s Darrim, sedmý byl Pavel Ryttnauer se Sárou a jedenáctá Verča Urbášková s Ebi. Finále slibovalo velký boj!Střídavě se dařilo i mě v kategorii Open. S freestylovou sestavou jsem byl poměrně spokojen, ovšem pouhých 6,5 bodů na Minidistance bylo hluboko pod mým očekáváním. Zvláště když pak Holanďan Marcel se psem Samem „naházeli“ skvělých 19,5 bodu. Před druhým freestylem jsem přesto měl dobrou výchozí pozici na druhém místě. Bodové odstupy za mnou ale byly minimální. Čtyři týmy s rozdílem necelého 1,5 bodu!

SMUTEK I RADOST

Po krátké pauze na oběd a soutěži Superminidistance (samostatná soutěž v Minidistance), která proběhla bez české účasti, jelikož toho psi měli v teplém počasí poměrně dost, přišla na řadu druhá kola freestylu. Většina týmů se skvěle motivovala, a díky obrácenému pořadí startujících soutěž skvěle gradovala. Škoda diskvalifikace Verči Urbáškové s Ebi (Abbey Rose Sexy-Rexy), která si zapomněla z kapsy vyndat míček. Ten jí několikrát vypadl, což je nepřípustné… A dvakrát škoda předčasného ukončení vystoupení Lucky Schönové s Darrim. Ti byli zastaveni hlavní rozhodčí Renatou van Roij, protože se Darrimu při dopadu dvakrát podlomily nohy a přisedl si na zem. U dogfrisbee je totiž potřeba dbát na správně provedené skoky, aby u psů nedocházelo ke zranění a tato varovná diskvalifikace je ponaučením, že zdraví psů je opravdu na prvním místě.Pavel se Sárou bohužel nezopakoval skvělý ranní výkon z prvního kola, přesto se posunul na 6. příčku. Nejvíc ze všech ale zabojovala Alena s Keysi. Oproti prvnímu kolu se jí vydařilo daleko víc figur a zaslouženě zvítězila. Ohromně zabojovala i Michaela s Arnikou, která nakonec skončila třetí.Já jsem na sledování soupeřů neměl moc čas, raději jsem se soustředil, aby mi druhé kolo vyšlo alespoň jako to ranní. A povedlo se. Dokonce jsem se zlepšil a udržel tak druhé místo… Open zaslouženě vyhrál Marcel & Sam z Holandska a třetí se umístil Polák Michal s borderou Viva. Tři zúčastněné země se tak podělily o stupně vítězů.

Na závěr nutno smeknout před perfektní organizací celého víkendu. Je obdivuhodné, kam se za poslední rok dogfrisbee v Polsku posunulo a nezbývá než si přát, abychom podobnou soutěž mohli pořádat příští rok i u nás…



Výsledky ZDE