 Jaká byla vlastně tvoje cesta k dogfrisbee? Kdy jsi se poprvé o tomto sportu dozvěděl? V roce 2004 jsem prodělal operaci kolene. V té době jsem se věnoval agility. V době rehabilitace jsem ale musel najít způsob, jak zabavit svého psa, aniž bych se u toho musel příliš pohybovat a na internetu jsem narazil na video, které ukazovalo, jak naučit psa backflip (jeden z prvků freestylové sestavy – poznámka autora). Koupil jsem si látkový disk a po několika dnech můj pes předváděl efektnější flipy než které ty na tom videu! Jak jsi začal s tréninkem? Začal jsem se shánět po nějakém semináři v Německu. Nakonec jsem si vybral seminář pořádaný Crazy flyn‘ Dogs, který vedl Američan Ron Watson. To bylo v lednu 2005. Co tě na dogfrisbee baví? Líbí se mi sledovat psy v letu. Užívám si atmosféru soutěží. Skvělé na dogfrisbee je, že je přístupné komukoliv – mladým, starým, bohatým, chudým, malým i velkým, Evropanů, Japoncům, Američanům... Každý má šanci si dogfrisbee zahrát, užít si radost se svým psem a pobavit diváky. Je něco, co se ti na tomto sportu nelíbí? Nemám rád, když někteří soutěžící chtějí vyhrát za každou cenu. Někdy to může úplně pokazit atmosféru soutěže. Je ale dobré, že tito lidé většinou nikdy nevyhrají... (smích) Kdo ti v dogfrisbee nejvíce imponuje? Měl jsi možnost již soutěžit i v USA a viděl jsi ty nejlepší světové týmy. Kdo je podle tebe opravdu nejlepší a proč? Můj oblíbený hráč je Američan Tod Duncan. Ale... V průběhu Mezinárodního finále USDDN, kterého jsem se v roce 2005 ve Spojených státech zúčastnil, jsem měl možnost vidět v akci Melissu Heater, Mistryni světa z roku 1997. Melisa již několik let nesoutěží, působí jako rozhodčí, trenérka a je prezidentkou USDDN. Její vystoupení bylo tak skvělé, že si troufám říct, že by porazila všechny soutěžící... Neseš největší zásluhu nad rozvojem dogfrisbee v Polsku. Jak jsi postupoval při organizování Dog Chow Disc Cupu? Poté, co jsem úspěšně zorganizoval soutěž o nejdelší hod, chtěl jsem lidem představit i typickou dogfrisbee soutěž – dvě kola freestylu plus minidistance. Líbila se mi pravidla americké asociace USDDN, která jsem přizpůsobil polským podmínká. Tři kvalifikační soutěže a národní finále. Překvapilo mě, jak jednoduché bylo pro můj projekt sehnat sponzora... Kolik lidí se dnes odhadem dogfrisbee v Polsku věnuje? Poslední soutěže v roce 2006 se zúčastnilo téměř 40 týmů. Počítám, že se počet letos zdvojnásobí.  Na to mám úplně jednoduchou odpověď. Pořádat soutěž je pro mě ještě větší radost, než ji vyhrát. Soutěžit mohu v zahraničí. Budeš soutěžit na letošním ME, které také pořádáš a uskuteční se ve Wroclavi? Ještě nejsem stoprocentně rozhodnutý, ale obávám se, že ne. Organizovat takovou soutěž nese obrovskou zodpovědnost a spoustu práce. Chci se zaměřit především na hladký a kvalitní průběh celého Mistrovství. Beru to jako tvůj velký manažerský úspěch, že se ME koná v Polsku. Jak jsi na tuto akci připraven? Kolik očekáváš účastníků? Máme vše, co potřebujeme – dobré místo, sponzory, dobrovolníky a dnes už i zkušenosti. Jsem si jistý, že jsme schopni uspořádat dobrou mezinárodní soutěž. Očekávám okolo 100 až 120 týmů. Už víš, kdo bude ME posuzovat? To v současnou chvíli ještě není rozhodnuté. Scházíte se na tréninky ve skupině nebo spíše individuálně, po dvojicích? Tréninky začínáme házením ve skupině. Poté ve dvojicích trénujeme různé techniky. Následuje práce se psy.Nejdříve si každý vyzkouší minidistance, případně pokus o co nejdelší hod. Nakonec cvičíme freestyle. Každý tým má předvede dvouminutové vystoupení a ostatní jej okomentují. Jak často trénujete? Na společný trénink se scházíme pouze jednou týdně, ale každý si se psem cvičí individálně pár minut denně. Tvůj pes Ulfi je naprosto famózní „skokan“. Vím, že kromě dogfrisbee se s ním věnuješ i pasení. Není však výcvik jednoho na úkor druhého? Věnuji se s ním i flyballu! Ulfi je schopen tyto tři aktivity rozlišovat. Samozřejmě se nejvíc zaměřuji na dogfrisbee. Je pravdou, že pasení je kompletně jiná práce a myslím si, že je tam určitý střet s aportovacími sporty. Nicméně si myslím, že existují i výjimky, které to zvládají... Co je v počátcích nejdůležitější? Jakých chyb se začátečníci nejčastěji dopouští? Vždycyky radím, že je dobré zúčastnit se semináře nějakého zkušeného hráče nebo trenéra. Když někdo začíná sám, je velmi pravděpodobné, že se dopustí chyb, které je později složité odbourávat.Čeho bys chtěl v dogfrisbee dosáhnout?Letos bych chtěl především kvalitně uspořádat Mistrovství Evropy 2007. Také bych se rád kvalifikoval na USDDN finals do USA a znovu se setkal s nejlepšími týmy tohoto sportu a měl tu čest s nimi soutěžit. V loňském roce jsi v Jaroměři vyhrál první soutěž v ČR v Quadruped. Uvidíme tě i letos na některé z našich soutěží Dog Chow DiscDog Cupu? Určitě. Moc se mi líbila atmosféra soutěže. Byl jsem unešen tím, jak se dogfrisbee rozjelo. Vědom si obrovského talentu českých kynologů pro psí sporty, jsem si jistý, že budete brzy jednou z předních zemí v Evropě. Rovněž věřím, že české týmy přijedou i letos do Polska na Dog Chow Disc Cup. Využívám proto tohoto místa, abych všechny pozval! Ptal se Jakub Štýbr (Psí sporty) |
Partneři dogfrisbee    Placená inzerce Počítadlo přístupů |
Dariusz Radomski - LÍBÍ SE MI PSI V LETU |